Krmíme, krmíme a zase krmíme

včelí létaní včelí létaní

Tak z hlediska včel velmi neúspěšné léto, kdy nám nedaly ani trošku medu a jenom spoustu starostí a problémů je pryč.

Začíná čas přípravy na zimu. Tedy čas krmení.

Krmíme, krmíme a krmíme

Nezdá se to, ale zakrmit na zimu 8 včelstev, je strašná dřina. Možná, když má včelař úly někde u baráku nebo k nim dojede autem, tak je to sranda, ale my co to nosíme v rukou, do slušného kopce a ještě daleko, tak … je to prostě dřina. A včelky baští jako divé.

Stejně jako v předchozích letech musíme zakrmit během dvou víkendů. Sice jsem během celého léta trošku dokrmovali skoro stále, ale přesto nyní nemají prakticky žádné zásoby. Jak by to bylo v přírodě? Med jsme jim prakticky žádný nevzali, na čem by přežily zimu?

Do každého úlu dáváme každý víkend cca 10 – 15 kg cukrového roztoku. Netuším, jak to někdo může přesně sledovat, ale prostě některé to sní rychle, některé pomaleji. Letos sice stále nosíme zavařovačky a kyblíky, ale proces jsme trošku zlepšili a tím, že krmíme prakticky za šera, kdy je v úlech již klid, tak se nám daří dolévat cukerný roztok nedaleko úlů a odpadá nošení všeho sem a tam.

Dvě včelstva, které jsme si na jaře přivezli jako oddělky, jsou neuvěřitelní stavitelé. Krmíme způsobem, že máme jeden nástavek navíc, ten je prázdný, a do něj dáváme láhve a kyblíky s krmivem. Není tedy využit celý prostor nástavku. A tyto dvě včelstva si zde vystavěla neuvěřitelná díla. Bohužel ho plní i zásobami, takže jim to musím bourat a brát, ale jsou to opravdová veledíla. Přitom rámky ve spodním nástavku nemají ještě plné. Nechápu důvod proč staví a staví a nevyužívají spodní, již připravená díla.

 

 

Leave a comment

Your email address will not be published.


*